Přednáška Paramahamsa Nithyanandy, 17.dubna 2011 – Wisconsin, Ohio 

Vítám vás všechny s láskou a úctou včetně vzácného hosta z guvernérovy kanceláře.

Dnešním tématem je síla zvuku. Všichni duchovní Mistři, osvícené bytosti, všechny duchovní tradice, všechna náboženství, všichni mystikové pochopili a znali moc zvuku. To je důvod, ať jsou to Védy nebo Bible, neo Korán nebo Dharma Sutra, všude se říká, že první byl zvuk. Ze zvuku je stvořeno vše. Existuje i mnoho vědeckých výzkumů. Celá věc může být redukována na pouhou vibraci. Na pouhou vibraci zvuku. Védští jasnovidci a Mistři prohlásili, že celé Univerzum není nic jiného než Nada – zvuk – Nada Brahma. Celá existence Univerza, Kosmu, není nic jiného než vibrace, zvuk.

Dnes budeme prozkoumávat techniku Mahadevy Anandeshwary, prožitek osvícení prostřednictvím zvuku. Mahadeva nám dává techniku. Kniha, o které teď budu mluvit, ze které je tato Sútra, je 10000 let stará a přisuzovaná Shivovi Mahádévovi. Tradičně věříme, že Shiva dal tuto knihu Déví. Jeho učení pro Déví je zaznamenáno v Shiva Sutras. Někdy se mě lidé ptají, jak vím, že to byl opravdu Shiva. Jak víme, že tyto Sútry jsou skutečně od Shivy. Říkám jim: „Když se podíváte na ty Sútry, když si přečtete ty verše, tak kdokoli, kdo měl tolik znalostí o hloubce o mysli a o bytosti, musel být Shiva. Musel prožívat Shivovo vědomí.“ Shiva nebo Buddha nejsou jen osoby. Je to stav bytosti. Kdokoli, kdo dosáhne tohoto stavu, bude nazýván Buddha. V naší tradici Shiva, Buddha, Vyasa, všechna tato slova jsou jen označením stavu bytosti. Ještě teď se učedníci Shankary označují jako Shankara ačáryové. To je důvod, proč užíváme dva výrazy Adi Shankara Acharya a Současný Shankara Acharya. Kdokoli, kdo je reprezentuje, je nazýván stejným jménem. Je to jako titul. Takže každý, kdo to prožil, každý, kdo má znalost na této úrovni a v této hloubce, je Shiva. O tom není pochyb. On prožíval tu pravdu. Díky způsobu, kterým se vyjadřuje, můžeme velmi jasně pochopit, jestli to ví, nebo jestli to jenom četl. Můžeme si být jisti, že tato kniha není od osoby, která tyto znalosti někde vyčetla. Tato kniha je od osoby, která to prožila. Protože přináší řešení všech možných problémů. Má řešení pro lidské bytosti, které na planetě Zemi žily, které na ní žijí teď i které sem teprve přijdou. Poskytuje klíče k otevření všech dveří. Dnes prozkoumáme tuto techniku. Jeho meditační techniku pro dosažení osvícení, vyššího vědomí, prostřednictvím zvuku.

Téměř všechny osvícené tradice, všichni osvícení Mistři a tradice jimi vytvořené, pracovali se zvukem. Zvuk je jedna z důležitých metod, jak ve vás probudit vyšší vědomí. Na východě není jazyk používán jen ke sdělení určitého významu a logického konceptu. Jazyk je používán i pro předávání vibrací. To je důvod proč ho nazýváme Sanskrt. Slovo Sanskrit znamená, pročištěný, očištěný. Sanskrt není jen lingvistický. Má také fonetickou důležitost. Sanskrt není jazykem, který by jen sděloval logické koncepty, pár slov, pár idejí, které si myslíte. Má také fonetickou důležitost. To je ten důvod, proč žádná védská mantra nemůže být upravena. Někdy můžete cítit, že když použijete nějaké jiné slovo, význam bude ostřejší a jasnější. Ale nemůžete to slovo změnit. I když si myslíte, že nějaké slovo vyjadřuje pravdu mnohem lepším způsobem, že nás může vzít do hlubší úrovně, i když jste o tom přesvědčeni, nesmíte to slovo změnit. Védy – Sanskrtem psané verše jsou opakovány stále stejným způsobem.

Před pár dny jsem četl zprávu ohledně výzkumu mnoha různých svatých písem. Výzkumníci říkají, že nejméně upravovaná kniha na planetě Zemi jsou Védské spisy. Jsou nejméně porušené. Jen kvůli naší oddanosti té literatuře  bez tiskových médií a bez jakéhokoli dalšího systému uchovávání, kromě poslouchání, poslouchání, poslouchání a opakování. Kromě poslouchání a opakování neexistuje jiná další metoda uchování za posledních 10000 let, nejméně 10000 let. Védské knihy pravd byly zachovány bez poškození či zkreslení. I když nějací Mistři napsali komentáře, velmi jasně vyjádřili: toto je mantra a toto je můj komentář.

Víte, lidé, kteří píší komentáře, jsou tak charismatičtí a tak imponující, že i když jen vysloví pár slov, nikdo jim nebude oponovat. Ale žádný Mistr se neodvážil toto udělat. To je jedinečnost našich Mistrů. Vytvořili text a interpretovali ho svým vlastním způsobem. Ale nikdo neměl odvahu dotknout se původních Súter. Ať to byl Shankara, Ramanuja, Madua, Bhamadi, Atmananda a můžeme jmenovat tisíce Mistrů. A další důležitá věc, každý z nich vyjadřuje svou vlastní ideologii. To znamená co? Měli svůj vlastní osobní zájem. Komentáře jsou tu k přesvědčení lidí, že „to, co říkám, je podpořeno těmito velkými Mistry“. Komentáře nejsou nic jiného než ospravedlnění jejich myšlenkového trendu. Odůvodnění pravdy, kterou chtějí vyjádřit. Shankara, Ramanuja, Madua a každý z nich měl svůj vlastní osobní zájem. Každý z nich chtěl přesvědčit lidi o svém myšlenkovém trendu. O své vlastním způsobu vyjádření pravdy. Každý z nich to vyjádřil svým vlastním způsobem a každý z nich to vyjádřil zcela jiným způsobem.

Když se podíváte trochu hlouběji, je legrační, že někdy ta samá Sútra má mnoho různých významů. Tolik různých významů z ní může být vyňato. Z té samé Sútry, z toho samého verše. Někdy to ani není legrační, ale strašné. Opravdu, říkám vám tajemství pro zasvěcené. Toto všechno jsou tajemství zasvěcených. Byli byste překvapeni. Některé Sútry byly komentovány zcela jinak Ramanujanem, jinak Maduanem a jinak Shankarou. Ještě jedna věc. Tito velcí Mistři udělali významnou službu společnosti, ale vytvořili také dost problémů. Protože souboj mezi těmito třemi lidmi je souboj, který probíhá po celé Indii ještě dnes. Jelikož každý z nich si to vysvětluje svým vlastním způsobem. Ale i s těmito všemi rozruchy a problémy se nikdo neopovážil dotknout původních Súter.

Nikdo nikdy neměl odvahu dotknout se původních Súter. Ať to byl Shankara, Ramanuja, Madua, poskytli původní Sútry a k nim pak přidali svou vlastní interpretaci. Interpretovali slova, vyňali nějaká slova, přidali slova, dali jim vlastní význam, prezentovali je svým vlastním způsobem. Dělali všechno možné, ale ve svém komentáři. Nikdy v původních Sútrách. Shankara jako první napsal Bashia, komentář. Proto se nazývá Bashiakara. Potom jeho oddaný napsal Bartika (Bartikara). To znamená komentář komentáře. A další přišla Teeka. To znamená komentář komentáře komentáře. Mezitím už je pravda ztracená.

Připomíná to jeden krásný zenový příběh. V nádobě byl čaj. Někdo vypil čaj, vymyl nádobu vodou a přelil tu vodu do další nádoby. Druhý den někdo vypil tu vodu, vymyl nádobu a opět tu vodu přelil do další nádoby. Třetí den opět někdo vypil vodu, ale co ta má ještě společného s původním čajem?

To je to, co se stane, když čtete komentář komentáře komentáře. Ale krásné na tom je, že ani jeden Mistr se neodvážil dotknout původních Súter. Protože všichni vědí, že mají také fonetickou důležitost, nejen lingvistickou. Nejsou vytvořeny jen proto, aby vyjádřily logický význam. Je to za hranicí tohoto. Když je jazyk vytvořen jen proto, aby přenášel koncept, tak ho můžete rozvíjet, můžete měnit slova, můžete používat lepší výrazy a v průběhu času můžete odstraňovat nebo přidávat slova. Ale védské spisy nejsou vytvořeny jen proto, aby vyjádřily koncept, myšlenku, logickou větu. Jsou vytvořeny aby předávaly i vibrace. Protože naši proroci, naši Mistři znají moc zvuku. Znají sílu zvuku. Proto nebyly nikdy pozměněny. A jedna další věc. Je to velmi legrační. I gramatické chyby, které Rishis udělali, žádným gramatikům, mnichům ani intelektuálům nebylo dovoleno je změnit.

Víte, když mluví osvícená bytost, tak může udělat nějaké gramatické chyby, ale mniši nemají dovoleno to změnit. Přirozeně, oddaní se stanou mnichy. Je to trend od samého počátku. Vysocí intelektuálové budou oddaní. A chlapík, který je nevinný, nezná moc jazyka, neumí gramatiku a není velký řečník, bude Mistr. Protože on zná a vyjadřuje pravdu takovou, jaká je. Jednoduchým způsobem, hrubými slovy. Ani nezná jazyk. Ani neví, jak mohou být věci vyjádřeny. Od pradávna to tak bylo, tak to vždy fungovalo. Chyby, které udělali Rishis, nesmějí být opraveny mnichy. Nazývá se to Ashaprayoga. Rishis byla dána plná svoboda. Prorokům byla dána plná svoboda. Mohou dělat chyby, které se stávají gramatikou. Protože někdy se pokouší vyjádřit zvuk. Snaží se přenést vibraci. Vibrace je více než slovo, vibrace je hlavní věc. Takže Sanskrt není jen lingvistický, je také fonetický. Protože naši Rishis znají sílu zvuku. Znají moc zvuku. Mohu vám vyprávět tisíce příběhů, abych vám ukázal moc zvuku.

Řeknu vám jednu nebo dvě události, které se staly v mém životě, které jsem sám zažil a byl jejich svědkem, místo vyprávění mnoha příběhů, kterých je v naší tradici tolik. Ani síla kletby není nic jiného než schopnost uchovat zvuk. Ještě jedna věc. Stále probíhá mnoho výzkumů o Brahmastram. Skutečně se obáváme, že Brahmastram, který je popsán v naší tradici, není ničím jiným než druhem nukleární bomby, která byla tenkrát používána. Byla to tehdejší zbraň, která využívala sílu zvuku. Jen silou zvuku byli schopni vytvořit obrovskou pozitivní nebo negativní energii. Brahmastram byla užívána pro oba účely, tvoření i destrukci. I proto, aby učinila osobu osvícenou, byla používána. Když je použita pro tvoření, pro způsobení osvícení někoho, nazývá se Brahmopatiesam. Když se používá na zničení někoho, nazývá se Brahmastram. Podle účelu, pro který ji používáte, je nazvána. Ale využívá tutéž energii. Stejně jako nukleární síla. Může být použita pro zabití, nebo aby pomohla. Tenkrát, myslím před pár tisíci lety, naši Mistři ovládali techniku, jak použít zvuk. Jak použít vibrace. A byli schopni hrát si s vibracemi.

Povím vám pár událostí, příběhů z mého života. Není to jen vyprávění, stalo se to. Měl jsem velké štěstí, že jsem seděl u nohou velkého jogína Raghupati Yogi. Žil na Arunačale, v místě mého narození. Narodil se a vyrůstal v oblasti Tibetu. Žil také v Barmě a v Tibetu, v obou zemích. Myslím, že tenkrát Barma nebyla nezávislá země. Byla součástí Indie pod britskou nadvládou. Část života žil i s lámy. Když jsem ho viděl na Arunačale, vypadal jako velmi prostý, skromný, normální člověk. Nikdo o něm moc nevěděl až na pár lidí, kteří žili s ním. Velmi tichý typ člověka. Povím vám pár událostí, které se staly a které vypovídají o síle zvuku.

Jednou jsme seděli u chrámové vodní nádrže a povídali si. Přiletěl pták a vylovil jednu z ryb, které byly v chrámové nádrži. Arunačala chrám má nádhernou velkou vodní nádrž. Vlastně v Indii nejsou chámy jen místem uctívání. Jsou místem, kde se uchovává nejen zrní a voda, ale také jsou místem, kde se uchovává samotná kultura, umění, kde se tančí, je tam knihovna, prakticky je to univerzita. Jsou to spirituální univerzity. Takže je tam velká vodní nádrž a pták z ní vylovil rybu. Ryba umírala a pokoušela se zachránit si život. Ale pták ji držel pevně. Sedělo nás tam několik a viděli jsme to. Někdo to komentoval: „Mistře, vidíš to, copak se tohle může dít v tvé přítomnosti? Jeden život umírá, proč ho nezachráníš?“ Samozřejmě nevím, jak omluvit to, co udělal, ale mohu mluvit o síle zvuku. Nevím proč to udělal a jak to udělal, ale jen se podíval na toho ptáka a vytvořil zvuk. Skrze nádrž udělal zvuk, jako kdyby na toho ptáka letěl kámen. Jen zvuk letícího kamene. Jako když hodíte kámen směrem na ptáka. Tentýž zvuk. Stejný zvuk udělal skrze tu nádrž a já jsem jasně viděl, že pták spadl na zem a zemřel. Vypadá to jako pohádka a omlouvám se, pokud nejsem schopen propojit se s vaší logikou. Prosím odpusťte mi a omluvte mě, jestli neumím uspokojit vaši logiku. Ale viděl jsem to na vlastní oči. Nemohu si pomoci. Samozřejmě, všichni máte právo tomu nevěřit, ale já nemám právo tomu nevěřit, protože jsem to viděl. Vy máte veškerá práva tomu nevěřit. Ne jednou nebo dvakrát. Alespoň dvacetkrát nebo třicetkrát jsem ho viděl hrát si se zvukem a vytvořit ten efekt ve vnějším světě. Byl jsem v šoku. Jen jeden zvuk, jako když hodíte kámen směrem k tomu ptákovi. A pták pustil rybu, spadl, a zemřel. Jako kdyby ho trefil kámen. Byl jsem v šoku. To bylo na mě příliš.

Jiná událost se stala, když jsem nosíval kokosové ořechy z chrámu. V chrámech se obvykle rozbíjejí kokosy pro uctívání. Já jsem byl mladý, neměl jsem kromě sbírání kokosů co dělat, tak jsem pro ně chodil před chrám, kde je rozbíjeli. Jednou jsem pro něj zase přinesl malý kokos, aby ho snědl. Raghupati Yogi jedl málo. Jen jednou za dva až tři dny něco málo snědl. Takže jsem sebral jeden kokos a přinesl mu ho. Aby ho mohl sníst, chtěl ho rozbít na menší kousky. Zkoušel jsem najít nějaký kámen, aby ho na to mohl použít. Ale nemohl jsem žádný najít, všechny byly příliš velké. On jen vzal ten kokos do ruky a udělal zvuk jako je rána kladivem. Zvuk kladiva. Kladiva dopadajícího na kokos. Vzal kokos do ruky, podíval se na kokos a ústy udělal ten zvuk. „Ťuk.“ A ten zvuk byl tak silný, ta vibrace byla tak silná, že kokos se rozpadl na kousky. Prostě na několik kusů.

Opět se omlouvám, je to příliš, vím. Je toho příliš. Příliš mnoho na člověka, který se narodí, vyrůstá a žije na západě. Víte, na východě mohu všechny tyto věci říkat a lidé se s tím jednoduše propojí. Protože v každé vesnici je někdo mimořádný, v každé vesnici je aspoň jeden léčitel. Léčitel znamená, že kvůli každé nemoci nebo nevolnosti za ním lidé přijdou a on je postříká posvátnou vodou a odrecituje nějaké mantry. Uzdravuje děti. Měl bych vám říci ještě jeden fakt. Ještě jednu důležitou pravdu. Je mi 30, 29 už mi bylo, bude mi 30. Za těchto 30 let jsem byl v nemocnici jen jednou, když jsem se narodil. To bylo všechno. Jen jednou. Žádná alopatie, žádné očkování, žádné další injekce. Nic. Když jsem se měl narodit, samozřejmě, šla tam máma, ne já. Ale když jsem se dostal z nemocnice, hotovo. Nejsem to jen já. Mohu říci, že alespoň deset milionů lidí v Indii žije takto. Když onemocní, jdou k místním léčitelům, vykonavatelům Puja, do chrámů, ke kněžím. Stále je tam ta tradice. Nevíme, jak to odůvodnit a jak to propojit a logicky prezentovat všechny tyto věci, mohu vám říci jen fakta. Teď je to na vás, abyste to analyzovali nebo se s tím propojili nebo si to odůvodnili. Můžete najít důvody nebo fakta, je to jen víra nebo placebo efekt. Můžete najít spoustu velkých slov. Vědecká slova, slova výzkumů a všechny tyto věci. Já neznám všechny tyto věci. Stále jsou na vesnicích miliony lidí, kteří chodí k těmto místním léčitelům, kněžím, do chrámů, k vykonavatelům Puja. Nemáme pro to v angličtině správný výraz, protože tady ten koncept neexistuje. Takže nemáme správné slovo. Ten chlapík prostě odrecituje mantry, pokropí díte posvátnou vodou a ono se uzdraví. To funguje dodnes v indických vesnicích. Je velmi obtížné tomu věřit, pokud to neuvidíte. Dokud to neuvidíte, nemůžete tomu věřit.

Na Sri Lance během ročního festivalu Buddha Purnima – oslavy dne osvícení Buddhy – chodí tisíce lidí po žhnoucím uhlí. Stejně tak Navarashram. Každý rok alespoň třikrát nebo čtyřikrát provádíme chůzi ohněm, po žhnoucím uhlí. Stovky lidí to dělají a já bych byl první, kdo by tam vstoupil. Chodíme po rozžhaveném uhlí. Někdy se mě lidé ptají: „Jak je to možné, jak to děláte?“ Všechno, co víme, je to, že hraje hudba, speciální druh hudby, která vytváří určité vibrace a každý ví, že může jít. Tak prostě jde. To je celé. Žádná jiná logika. Když přemýšlíte: „Zvládnu to vůbec?“ tak je konec a nedá se s tím nic dělat. Takovým lidem říkám: „Ne, nechoďte tam, vy nesmíte.“ Kdokoli se zeptá: „Swamiji, mohu také jít?“ „Ne, ty nemůžeš, zapomeň na to.“ A kdokoli ví, že může „Zvládneš to, prosím, můžeš jít.“ Nějak to prostě víte, to je celé. Cvakne to ve vás. Předtím, než se provádí samotná chůze po ohni, zájemci tráví deset dní v meditacích. Během těch deseti dnů se jejich tělo a mysl připraví recitováním manter, vibracemi, meditací. Vytvoří si klidnou mysl. „Ať jsem klidný, ať je moje tělo a mysl zcela sjednoceny, ať je celý svět v míru.“ Vaše myšlenky mají silný vliv na vnější svět. Když vytvoříte tolik klidu a míru, když vytvoříte tolik pocitu propojenosti s přírodou, příroda vás nerozruší. Osoba, která vytvořila dost energie, aby se propojila s přírodou, nebude mít pochybnosti, když uvidí ten oheň. Budu tam stát, abych je třídil. Když uvidím jen malý strach v jejich očích, řeknu jim: „Ne, ty nemůžeš.“ Když tam někdo vejde s pochybnostmi, ublíží si. Pokud ten člověk nemá žádné pochybnosti, má naprosto jasno: „Já vím, že to zvládnu.“ Tak se mu nikdy nic nestane. Je to jednoduchý pocit propojenosti. Jen něco klikne a jste tam. Nic se nestane. Jak to vysvětlit logicky? Není žádný způsob. Nelze to logicky vysvětlit. Něco se stane. To je všechno, co můžeme říci. Není v tom logika.

Vědci z univerzity ve Wisconsinu jeli na Sri Lanku, aby udělali výzkum ohledně této chůze ohněm a jak je to vlastně možné. Nejde jen o dva nebo tři metry, pochopte. Je to 18,3 metrů dlouhý úsek. Když máte přejít 2 metry, tak to můžete jen přeskákat. Uděláte dva tři kroky a je to. Ale toto je přes 18 metrů. Musíte udělat minimálně deset kroků každou nohou, tedy dvacet kroků. Nemůžete dělat třímetrové kroky. Skok může být třeba jeden metr a když se hodně bojíte, tak metr a půl. Ale ne více. Prostě musíte udělat alespoň dvacet kroků po žhnoucím uhlí, živým ohněm. je to zvláštní věc. Lidé jsou schopni to zvládnout a nikdo se nepopálí, dokonce ani jeho oblečení! Ani oblečení, které má na sobě. Je to velmi překvapující. Ale vědci nenašli žádné logické odůvodnění, proč se to děje. Protože vědci to sami zkusili a popálili se. Také to zkoušeli, ale spálili se. Neuměli to vysvětlit, nebyli schopni dát nějakou jasnou ideu, proč někteří buddhističtí mniši byli schopni přejít a proč obyčejní lidé toho schopni nebyli. Dělali všechny možné výzkumy, kontroly, všechno, co mohli. Existuje něco za hranicí fyzického těla. Za hranicí těla je něco, co vstupuje do hry. V tom prostoru. Nazýváme to síla zvuku. Síla vibrace. Existuje specifická hudba, která je součástí obřadu. Lidé mohou vstupovat do ohně jen když zní tato hudba. Když je vytvářena tato vibrace. To znamená, že vaše tělo a mysl mohou být pozvednuty, mohou být přesunuty do jiné roviny vědomí, do jiné roviny existence, ZVUKEM. Ten samý člověk nemůže přejít bez tohoto zvuku, bez té vibrace, bez těch manter, bez toho recitování. Ale s nimi ano. S nimi může úspěšně absolvovat rituál. Je schopen projít ohněm. Takže síla zvuku, síla vibrace, zvuku nebo vibrace, vás může přesunout a pozvednout vaše tělo a mysl do jiné úrovně vědomí, do jiné roviny existence.

Je ještě pár událostí, o kterých mohu vyprávět a které se udály za přítomnosti skvělého Raghupati Yogiho. Když udělal zvuk jako pes, jen malý zvuk, jen jako „ťak ťak“, viděl jsem dvacet až třicet psů, jak k němu přišli. Kdykoli mu lidi přinesli jídlo, tak snědl jen trochu a zbytek dal psům a zvířatům kolem. Jen udělal malý zvuk. Obvykle, když zavoláte, tak pes nepřijde. Bude se bát. Můžete psa zahnat, ale ne přivolat. Můžete ho zahnat křikem nebo kameny, ale ne zavolat. A on když udělal tento malý zvuk, všichni psi se seběhli, a nejen to. Někdy jsem viděl, že udělal tichý zvuk a připlazili se hadi. Byl to jenom zvuk. Pár drobných zvuků, spíš to ani zvuky nebyly, spíš vibrace. Koutkem úst vytvořil tu vibraci a připlazili se hadi, jako kdyby je někdo táhl provazem. Takovým zvláštním způsobem se připlazili. Když vidíte hada se plazit, tak pohybuje tělem ve tvaru písmene S. Ale tito hadi se nepohybovali. Posunovali se po zemi, jako kdyby je někdo táhl. Měli rovná těla. A nejen hadi. I ovoce ze stromů. Viděl jsem to na vlastní oči. Seděli jsme třeba pod mangovým stromem. Vídal jsem to obzvlášť pod mangovníkem a kokosovou palmou. Když jsem chtěl nějaká manga a poprosil jsem: „Mistře, prosím, shoď nám nějaká manga“, tak udělal jen to, že vytvořil zvuk jako letící kámen. A mango prostě spadlo. Ústy vytvořil zvuk letícího kamene a mango spadlo. Nebo kokosový ořech. A také tak rozbíjel kokos, jak už jsem říkal. Vypadá to velmi divně. Vlastně jsem se ho jednou zeptal: „Mistře, jak to děláš, jak je to možné? Můžeš rozlomit kámen? Dokážeš rozlomit kokos, ale umíš rozbít i kámen?“ Myslel jsem si totiž, že ten kokos možná rozmáčkl rukou. Byl velmi silný člověk. Dělal to i na veřejnosti. Zavázal si silný drát kolem hrudníku, silně se nadechl a pak silně vydechl, a drát praskl. I když budu vyprávět více věcí, bude to znít jen jako další a další pohádky. Byl velmi silný člověk. Tak jsem si myslel, že ten kokos možná rozmáčkl v ruce. Kokos se dá v ruce rozmáčknout. Ale co kámen? Tak jsem mu přinesl kámen a on udělal to, že si jen sedl, podíval se na ten kámen, jako by se s ním spojil a udělal zvuk „ťuk!“ a kámen byl na dvě půlky. Ale ten zvuk, který vytvořil, kdybyste tam dali ruku, tak by jí také poškodil. Jednou jsem to zkusil, když se spojoval s nějakým podobným objektem a pokoušel se ho rozbít. Zkoušel jsem tam dát ruku a pocítil jsem, jako by do ní něco uhodilo. Jako kdyby to mělo přerazit kost. Je to tak mocné! A je to jen vibrace. Jenom ta vibrace. Pak jsem pochopil, jak Rishis proklínali lidi.

Máme o tom spoustu příběhů. Například když Viswamitra někoho proklel, Duruasa někoho proklel, Vasishta někoho proklel. Prostě když tito védští rišiové někoho prokleli. V tom jsem předtím nedokázal vidět souvislost. Jak může někdo vyslovit slovo a to se stane realitou? Když jsem viděl toto, už jsem tu souvislost poznal. Pochopil jsem. Ó, Bože. Byla to pravda. Jen slovo a může někoho zabít. Jenom zvuk. Staří védští Mistři mohli obrátit celý život. Protože znali sílu zvuku a věděli, jak ji použít. Věděli, jak použít zvukové částice. Víte, Gita říká: „Pravda nebo vnitřní umění se časem vytrácí“. Protože jsme ztratili klíče, nemůžeme říci, že poklad nikdy neexistoval. Jenom proto, že jsme dnes ztratili klíče, nemůžeme říci, že poklady nikdy neexistovaly. Jen proto, že my jsme tyto věci nezažili. Jen proto, že jsme nedostali ten správný klíč, že jsme to nezkusili správným způsobem, neexperimentovali jsme a nezažili nemůžeme říci, že ty poklady neexistovaly. Existovaly. Ta pravda je, že ty pravdy existovaly. Byly tam.

Víte, teprve až když jsem ho viděl dělat všechny tyto věci, pochopil jsem možnost prokletí. Jen vytvoření nějakého zvuku a vytvoření efektu. I ve válkách, když jsou v našich spisech popisovány války, Mahabharata a Ramayana, stojí tam, že lukostřelci se soustředili na člověka a vytvořili přitom určitý zvuk, vibraci, mantru. Pro každou Astru (zbraň) existuje mantra. Varunastra, arnagastra, brahmastra, pro každou zbraň existuje mantra. Oni vytvořili vibraci a ta vibrace způsobila ten efekt! Vibrace nesla šíp a vytvořila ten efekt.

Zvládnutí umění vibrace bylo to jediné, co se učilo ve školách Gurukul. Když se děti učili pod vedením osvíceného mistra, stali se mistry lukostřelby. Na to nepotřebujete osvícenou bytost, abyste se stali mistry v zabíjení druhých. Na to není třeba osvícená bytost. Ale tenkrát byla lukostřelba nebo boj s mečem, veškerý boj, všechna bojová umění byla vyučována osvícenými bytostmi. Proč? Protože to není jen fyzické. Bylo v tom obsaženo něco víc, než fyzického. To je důvod, proč chodili k různým specializovaným ačáryům, kteří byli osvícené bytosti a uměli zacházet se silou vibrací. Znali techniku, metodu, jak zvládnout sílu vibrací. A mohli vyučovat studenty zacházet s touto silou správně a používat toto umění zvuku.

Kdyby vám před dvaceti lety někdo řekl, že když napíšete na klávesnici pár slov, tak se můžete dozvědět všechno o čemkoli na světě, nikdo by tomu nevěřil. Ale dnes to udělat můžete. Prostě napíšete jakékoli slovo do vyhledávače na internetu. Cokoli. Pojmenujete to a máte to. Před dvaceti lety si nikdo ani neuměl představit, že toto bude možné. Ale dnes to možné je.

Stejně tak, jen proto, že jste některé věci neviděli, nikdy si nemyslete, že neexistovali. Dnešní hesla do počítače jsou jako naše dávnověké mantry. A tehdejší mantry fungovaly jako dnešní hesla do počítače. Když je znáte, napíšete je do vyhledávače a dostanete všechny informace. Budete schopni toho spoustu udělat. Stejně tak měli hesla tehdejší Mistři. Hesla pro určitou vibraci, aby ovládli konkrétní myšlenku, aby ovládli konkrétní zvuk. Tato hesla mají jen název ‚mantry‘. Říká se jim mantry. Proč? Proč jsme o ně přišli? Proč byl Duruasa schopen někoho proklít? Proč byl Vishwamitra schopen někoho proklít? Proč byl Vasishta schopen někomu požehnat? A proč my toho schopni nejsme? Proč nám to nejde? Ještě jedna věc. Nemůžeme říci, že Duruasa byl čistý, protože byl naplněn zlobou a hněvem. Nemůžeme říci, že Vishwamitra byl skvělý, protože byl naplněn fantaziemi a chtíčem.

Píše se, že Vishwamitra v klidu meditoval a sestoupily k němu Menaka, Ramba a další božské tanečnice a rozrušily ho. Nemyslete si, že někdo tam nahoře sedí a posílá za vámi dívky, když meditujete, aby vás rozrušovaly. Kdyby tam nahoře někdo seděl a posílal lidem, kteří meditují, krásné dívky, všichni by začali meditovat. A meditace by se stala velmi populární. Není to o tom, že někdo je posílá odjinud. Byla to jeho vlastní vnitřní potlačení. Když něco příliš potlačujete, cokoli takto potlačené se stane realitou ve vašem snu. Když je vaše logika nevyrovnaná, stane se to realitou. Když něco silně potlačujete a vaše logika je nevyrovnaná, stane se nevyrovnanou, když nejíte správně a jste unavení, není to jen o nedostatku spánku, který může rozhodit vaší logiku. Stačí, že jste vyčerpaní třeba dlouhou jízdou, nebo jste jen unavení a odpočíváte. Neupadnete přímo do spánku, ale ocitnete ve stavu denního snění. Jste ve stavu denního snění. Bude se před vámi dít spousta věcí. Víte, že jste vzhůru, ale nemůžete z těch vizí vystoupit. Takže když něco příliš potlačujete, přirozeně to vyjde na povrch. U Vishwamitry to bylo stejné, doslova seděl na vulkánu. Seděl na chtíči a na fantaziích a potlačoval je. A ještě jedna věc. Když je něco příliš potlačené a vyjde to na povrch, je to neodolatelné. Když tři dny nejíte, budete se ve snu účastnit hostiny. Stačí mít tři dny půst a ve snech budete mít hostinu a bude to nesmírně dobré. To je základní přirozenost mysli. Takže potlačení vycházejí na povrch. U Vishwamitry jen vyšlo potlačení na povrch. Není to tak, že Vishwamitra byl skvělý. Vishwamitra byl stejný jako my, vlastně myslím, že horší než my. Protože způsob, jakým popisuje dívky Rambu a Menaku, vypovídá o tom, že v sobě musel mít dost potlačení a příliš mnoho fantazií. Proto to popisuje, jako kdyby to bylo božské. Ještě jedna věc. Když něco potlačíte a to pak vyjde na povrch, vyjde to na povrch silně a divoce. A když se od té touhy uvolníte, když ji naplníte, vyhovíte a skončíte, upadnete to do toho nejhoršího prostoru. Upadnete do velmi špatné nálady a špatné energie. To je důvod, proč podle tohoto příběhu Vishwamitra poté, co zplodil dítě, řekl: „už tě nechci vidět.“ Byl to pocit viny. Touha a pocit viny. Vrchol touhy a propast viny, obojí je přímo propojené. Ten vrchol byl příliš vysoko a propast byla příliš hluboko. Vishwamitra byl stejný, jako my, Guruvasa byl stejný, jako my, ale byli schopni použít sílu zvuku a vibrace. Tak proč my toho schopni nejsme? To je důležitá otázka. Pokud znáte odpověď na tuto otázku, můžete pracovat na Shiva Sútrách.

Shiva nám dává techniku, řešení. Řešení přesně této otázky. Odpovídá na tuto jednoduchou otázku. Proč Vishwamitra a Duruasa, kteří byli naplněni stejným chtíčem a hněvem, byli schopni použít sílu vibrace a my toho schopni nejsme. Odpověď je na rozumové úrovni. Vysvětlím ten pojem. Jestliže je Vishwamitra je naplněn chtíčem, tak je naplněn chtíčem. Jestliže je Guruvasa naplněn hněvem, tak je naplněn hněvem. Není vypůjčený od druhých, je jeho vlastní. Prosím pochopte, vysvětlím to. Míra naší zkaženosti způsobuje, že dokonce ani v našem chtíči, ani v našem hněvu nejsme ryzí. Nejsme autentičtí. Ani ve svém chtíči nejsme ryzí a autentičtí. Když Duruasa cítil hněv, tak si nesedl a nepromyslel, jestli člověk před ním je jeho šéf nebo podřízený. Vy byste si to promysleli. Když se naštvete, jedna část vás je pořád ještě schopná kalkulovat. „On je můj šéf, příliš mnoho je v sázce, uklidni se!“ Ale Duruasa nekalkukoval. Nevěděl, jak kalkulovat. Prostě vzplanul. Autentický hněv. Neříkám vám, abyste na každého na potkání křičeli a byli hrubí. Ne. Říkám vám, abyste se propojili se svým hněvem a byli autentičtí, opravdoví. Náhle uvidíte, že vás hněv opouští. Chtíč vás opouští.

Někdo se mě ptal: „Swamiji, já jsem závislý na kouření. Nevím, co dělat. Před pár dny jsem o tom četl, knihu, ale skončil jsem s tím.“ A já jsem se ho zeptal: „Skončil jsi s kouřením?“ „Ne, se čtením takových knížek, které jsou matoucí. Prosím udělej s tím něco.“ A já jsem mu řekl: „Udělej jednu věc. Nejdříve mi řekni, jak jsi s tím kouřením vůbec začal.“ A on říkal: „Když mi bylo patnáct nebo šestnáct, stál jsem v obchodě se svými kamarády a jeden z mých kamarádů kouřil. Z dálky nás viděl můj otec, který to nepochopil a myslel si, že kouřím já a že ten kouř jde ode mě. Když jsem přišel domů, tak na mě křičel a začal mě bít. A já jsem si řekl ‚už jsi mě potrestal, tak proč bych nekouřil?‘. Už jsem za to byl potrestán, tak proč bych nezačal kouřit? Jen kvůli hněvu na něj jsem začal kouřit. Cítil jsem, že se ze mě stal muž, až když jsem svému otci řekl ne.“ Stejnému problému budete ve doma čelit všichni. Když vám děti řeknou ne, budou cítit, že se stali nezávislými. Od té chvíle budou dospělí. Mohou myslet sami za sebe. Je to jen touha po svobodě, která vychází ven jako velké ne. Cokoli řeknete, všechno co oni o tom vědí, je ne. Cokoli zkusíte,bude ne. Abyste odvedli nějakou práci, jsou tři způsoby. Uděláte to sami, najmete si někoho, aby to udělal nebo řeknete svým dětem, aby to nedělali. Bude to hotové. Na všechno bude jako odpověď okamžité ne. Protože oni se cítí silní, když vám říkají ne. Když řeknou ne, jejich ego se cítí velmi silné. Je to přirozenost. Takže jsem se ho zeptal: „Jen tvůj hněv vůči tvému otci nastartoval tento zvyk. Nejdříve pracuj s tím hněvem. Nejdříve buď velmi autentický, propojený. Když cítíš hněv, projev ho směrem k němu. Jestli cítíš, že projevit to směrem k němu vytvoří karmu, cyklus, řetězec a on ti to vrátí a bude to pořád dokola, tak musíš aspoň vědět, jak to uvolnit do vzduchu.“

Tomu říkáme uvolnění samskár. Karma Dahana. V Yoga Sútrách máme techniku, metodu. Pokud nemůžete projevit hněv směrem k druhé osobě a pokud cítíte, že ten cyklus nebo karma chakra bude vytvořen. Karma chakra znamená, že vy na ní budete křičet, ona vás bude bít a vy budete ještě víc křičet a není z toho cesta ven a bude se to jenom zhoršovat, když toto cítíte, tak svůj hněv alespoň uvolněte do vzduchu. Ale buďte ve svém hněvu autentičtí a opravdoví. Když nebudete autentičtí, začne se tento hněv projevovat mnoha nehezkými způsoby. Cokoli, ať je to hněv, vina, chtíč, bolest, strach, když nejste vůči této emoci autentičtí, začne se projevovat velmi pokřiveným způsobem. Velmi zvrhlým. Všechny zvrhlosti, všechny mentální poruchy jsou jenom převrácená nebo rozumová vyjádření. Pokroucená rozumová vyjádření těchto emocí. Tyto emoce jsou silou a energií pro vaší bytost. Víte, že když cítíte vztek, okamžitě vás to nabije energií. Celé vaše tělo ožije. Každá buňka je živá. Veškerá vaše energie je živoucí. Když jste naplnění chtíčem, uvidíte, že nebudete cítit strach. Nebudete se bát. Žádný strach tam nebude. To je důvod, proč i když znáte zákony své země, děláte chyby. Znáte zákony země, zákony společnosti, znáte všechno. Ale strach nemá místo, když jste naplněni chtíčem. Protože chtíč je síla, energie. Když jste vůči této energii autentičtí a opravdoví, tak vás osvobodí. Ta energie vás osvobodí. Protože všechny tyto enerige – chtíč je Muladhara čakra, první čakra, základní energie. Strach je druhá Svadhishtana čakra. Obavy a vina, neustálé pochybování a zadumanost je Manipuraka, třetí čakra. Všechny tyto energie jsou základní materiál pro vaše energetická centra. Každá z těchto energií je v naší tradici uctívána jako božstvo. Každá z těchto čaker je uctívána jako božstvo v naší tradici. Uctíváme chtíč, uctíváme strach. Uctění chtíče je Shiva Linga. Vidíte, jak jsou naši Mistři odvážní. Dali Shiva Lingu do chrámu a uctívají ho. Protože je to autentická energie. Když jste autentičtí ve svém chtíči, budete osvobozeni. Když jste autentičtí ve svém strachu, budete osvobozeni. Když jste autentičtí v jakékoli emoci, budete osvobozeni.

Náš největší problém je to, že nejsme autentičtí v ničem. Neustále kalkulujeme. Než vyjádříte jakoukoli emoci, začnete kalkulovat. Jaké to bude mít důsledky a vedlejší efekty. Pokud bude důsledek příliš závažný, prostě to potlačíte. Když to nebude závažné, křičíte příliš. Viděl jsem, že to, kdo udělá chybu, rozhoduje o způsobu potrestání. Rozhoduje o tom to, kdo to provedl. Prosím chápejte, všechno ostatní je jen příběh kolem. „Kdepak, já jsem stejný jako všichni ostatní.“ To je slepá ulička, tohle můžete říkat ostatním, ale ne sami sobě. Buďte autentičtí aspoň sami k sobě. Buďte v tom poctiví. Ještě jedna věc. Osoba, která se nikdy nenahlédne do svých problémů, osoba, která neustále věří, že je poctivá, myslí si, že je v pohodě a není připraven nahlédnout do svého problému, té pravdy nikdy nedosáhne. Víte, jedna věc, alespoň byste měli pořádně znát ty počty, při vašem kalkulování. Ostatním můžete vykládat pohádky. To není problém. Já jsem takový, já jsem makový “ Ale pro sebe samotné byste měli znát ty počty. Měli byste znát pravdu a ten fakt. Ať o sobě samotných znáte všechny fakta. Posaďte se a analyzujte to. Když tu samou chybu udělá tento chlapík, jak budu reagovat? Ale když to udělá tato osoba, jak reaguji? Pokuste se rozebrat a vyčistit a být k sobě upřímní. Být k sobě poctiví, upřímní je ten jediný způsob, jak odstranit pokrytectví. Člověk, který odstranil pokrytectví z vnitřního prostoru bude prožívat osvícení. Rama Krishna nádherně říká: propojit své vnitřní mluvení mysli a slova, která vyslovíte, je osvícení. Byli byste šokováni, že to říká. Jen sjednoťte své vnitřní myšlenky a slova, která vyslovujete. Ať je to jednotné. A budete osvícení. Říká, že mysl a slovo, vnitřní myšlenky a slova, pokud jsou jednotné, jste osvobozeni. Říkám vám, žít v těle, ve kterém jsou vnitřní slova a vyslovená slova jednotná, je božské. Žádné jiné potěšení vám nemůže dát takovou extázi, jako život v těle, kde toto vnitřní povídání a verbální vyjádření jsou sjednocené. Je to čistá extáze. Je to tak skvělý pocit. Nekonečná extáze. To je to, co nazývám Nithyananda. Věčná blaženost. Můžete žít v těle, ve kterém jsou vnitřní řeč a vyslovená slova jednotná. Jsou sladěná. Náhle uvidíte, že žijete uvnitř dutého bambusu. Že žijete v obrovském vnitřním prostoru. Zatím se cítíte stále přidušeni. To je důvod, proč nemůžete posedět sami se sebou.

Měl jsem týden volna těsně předtím, než jsem přijel do Ohia. Jeden týden volna, to znamená žádná práce, žádný program. Situace byla taková, že jsem nemohl pokračovat v mých pravidelných programech jeden týden, vlastně to bylo devět dní. Byli byste překvapeni, kdybyste věděli, že jsem těch devět dní seděl ve svém pokoji. Nevyšel jsem ven ani jednou. Bez televize, bez hudby, bez iPadu, bez videa, nic. Žádná zábava. Jen jsem tam devět dní seděl a nevyšel jsem ven. Lidé, kteří se mnou cestují, mi říkali: „Swamiji, pojď ven na čerstvý vzduch, pojďme tam, pojeďme tam.“ A já jsem říkal: „Ne, já nepotřebuji.“ Nebylo to o tom, že bych býval chtěl jít ven, ale ovládl jsem se. Ne, nemusel jsem. Kdybych chtěl, tak prostě půjdu ven, zajdu na různá místa, protože žádné jiné povinnosti nebo práci jsem neměl. Ale nechtěl jsem. Ráno jsem vstal, posadil jsem se a seděl jsem. Za den jsem měl jedno nebo dvě jídla a jinak jsem seděl a relaxoval. Lidé, kteří se mnou žijí, byli šokováni, protože mě ještě nikdy neviděli sedět na jednom místě devět dní. Devět dní jsem nevyšel z pokoje. Celých devět dní. A oni se mě ptali: „Swamiji, co to má znamenat, proč to děláš?“ A já jsem říkal: „Opravdu nemám potřebu někam chodit.“ Můžete sami se sebou posedět jen v případě, že vaše mysl a vaše slova jsou sjednocené. Jen když máte dostatečně velký vnitřní prostor. Byli jsme ve Vancoveru v Kanadě a bylo tam plno sněhu a lyžovalo se. Spousta věcí se tam dělo. A oni mi říkali: „Swamiji pojďme tam, nebo pojďme tam.“ A já jsem říkal: „Ne, nic tam není. Co je tam? Já jsem sám se sebou naprosto šťastný. Mohu sám se sebou sedět hodiny a hodiny. Nepotřebuji nic, co by mě zabavilo.“ Potřebujeme tolik zábavy proto, že neumíme být sami se sebou. Přidušení.

Když nedokážete být sami se sebou, vaše vnitřní mluvení a vyřčená slova nejsou propojená. Nemůžete zažít sílu zvuku. Základní nutná kvalita pro prožití síly zvuku, síly vibrace je, že musíte být schopni posedět sami se sebou. Nedělat nic. Lidé jsou v šoku a ptají se mě: „Jak můžeš jen tak sedět:“ Co je na tom? Jak můžete nebýt schopni jen tak sedět? Lidské bytosti ztratily jeden velký rozměr života. Pokud nedokážete posedět sami se sebou, mějte jasno v tom, že jste přišli o jednu zásadní dimenzi svého života. Člověk, který se narodí slepý, nemůže pochopit o co přichází. Nemůžete mu to vysvětlit. Můžete snad člověku, který je od narození slepý vysvětlit, o co přichází? Ne. I když se pokusíte mu to vysvětlit, nepochopí to správně.

Malý příběh: Za jedním chlapíkem, který byl od narození slepý, přišel jeho kamarád a říkal: „Umřelo mi dítě.“ A slepý muž se zeptal: „Proč? Jak to, že umřelo?“ Kamarád odpověděl: „Dali jsme mu trochu mléka a ono se udusilo tím mlékem.“ „Co je to mléko?“ „To je takové bílé, tekuté.“ „Bílé? Co znamená bílé?“ „No jako pták, jako jeřáb.“ „A co je to jeřáb?“ A kamarád spojil prsty na ruce do tvaru zobáku, aby mu to vysvětlil. „Sáhni si, jeřáb je jako tohle.“ A slepý muž si osahal ruku a řekl: „No když dáš dítěti tak velkou věc, tak to přece nemůže přežít! Jak by to mohlo spolknout?“

Když se pokusíte vysvětlit něco člověku, který je slepý od narození, nemůže se s tím spojit. A ani mu nemůžete vysvětlit, co mu uniká. Stejným způsobem vám říkám, že pokud nedokážete posedět sami se sebou, přicházíte o něco, co vám nemohu vysvětlit a popsat. Nebýt schopni být sami se sebou znamená, že nemáte tolik vnitřního prostoru. Je tam obrovské přidušení. Dejte všechen ten nepotřebný nábytek a haraburdí ze svého vnitřního prostoru pryč. Teď to je jako kdybyste v sobě měli příliš mnoho nábytku. A nejen nábytku. Nějak cítíte, že všechno toto haraburdí se bude jednou hodit. Jako sběrači. Tito blázniví lidé chodí a sbírají všechno, co najdou na ulici. Tašky, pokličky, všechno. A když se zeptáte proč, tak vám řeknou: „Jednou se to může hodit.“ Všechny tyto věci si dají dovnitř do domu a sami spí venku. To opravdu děláme. Posbíráme moře nábytku a haraburdí. Nábytek znamená to, co používáte teď. Haraburdí znamená to, co si myslíte, že použijete někdy v budoucnu. Ale nikdy to nepoužijete. Shromažďujete všechno a uchováváte to ve vašem vnitřním prostoru a sami spíte venku. Nejste už schopni dostat se zpátky do svého vnitřního prostoru. Hrozně to tam páchne a je to strašně špinavé. Prostě žijete venku  s vaší televizí, iPodem, notebookem, autem a s dalšími zábavu přinášejícími programy. Když nedokážete posedět sami se sebou, znamená to, že nedokážete vstoupit do svého vlastního domova. Do vašeho vlastního vnitřního prostoru. Chápete? Jste naprosto obelháni touto konzumní kulturou. Nejhorší věc, která může potkat lidskou bytost, je být obelhán spotřebitelskou kulturou. Spotřebitelská kultura znamená, že můžete mít naprosto cokoli. A víc toho, a víc, a víc. Ale co s tím? „To se vyřeší později. To budeme řešit později.“ Hlavně, aby toho bylo víc. Jste bombardováni touhami a odstřelováni reklamou. Neustále. Prosím nevykládejte si to jako neúctu, jen říkám pravdu.

Tolik reklam na jídlo a léky není dobře. Neporovnávám a nehodnotím. Ale všude je tolik reklam na jídlo! Co se stane? Pokaždé, když uvidíte reklamu na obrovský burger, pomyslíte si: „Proč bych si jeden nedal?“ Je toho tolik, tolik spotřebitelského běsnění, které vám bere život. Pochopte, že tím přicházíte o svůj vnitřní prostor. Vnitřní prostor je ztracen. Ani nedokážete posedět sami se sebou. A ještě jedna věc. Učí vás a předpokládá se, že když sedíte sami se sebou, jste líní. K ničemu. Neříkám vám, abyste byli líní a nepodporuji vás v tom, abyste byli líní. Ale říkám vám, že když chcete, měli byste být schopni posedět sami se sebou. Měli byste mít propojenost, jasnost, svobodu a energii prostě pobýt sami se sebou. Člověk, který nedokáže posedět sám se sebou může mít všechno, ale nebude mít sebe. Můžete mít cokoli. Proč lidé potřebují tolik zábavy? Viděl jsem lidi v Indii, kterým může být přes 80. Oni se oženili, jejich děti se oženili, jejich vnuci už se oženili a oni opravdu nemají co dělat. Ani ti nedokážou posedět sami se sebou. Od rána do večera čtou pod lupou ty samé staré hinduistické noviny, zejména kolonku se svatebními oznámeními. Proč? Nikdo neví. Jen proto, že nedokážou posedět sami se sebou. Opravdu je to tak. Posbírají všechny staré časopisy a budou sedět a číst si. „Co tam je v těch starých novinách?“ „Když já nemám nic jiného, co bych dělal.“ Protože ten spěch, spěch, spěch a zase spěch vede k tomu, že ztratíte schopnost posedět sami se sebou. Ztratíte schopnost být sami se sebou. Tato rozumová úroveň představuje rozpadlou bytost. Nespojenou bytost, naprosto odpojenou od sebe sama. To je důvod, proč nejsme schopni zakusit sílu zvuku.

Když ji mohl zažít Vishwamitra a Duruasa, když ji mohl zažít Arjuna, a Arjuna nebyl žádná velká osvícená bytost. Tenhle chlapík byl sobec. Používal všechny své schopnosti, aby zabíjel lidi a nejen morálním způsobem. Používal všechny možné podvodné metody. Ale byl schopen je použít. Mohl použít všechny ty schopnosti. Zvládl to. Tak proč to nezvládáme my? Jediný důvod je, že oni byli i ve svém hněvu autentičtí. Víte, hněv jako takový není špatný. Chtíč jako takový není špatný. Ale odkud to vychází je zásadní. Když to vzejde nepoškozené, ryzí, prožijete to a zbavíte se toho. Nemusíte se zbavit kouření, kouření se zbaví vás. Když jste úplní a kouříte opravdu jen pro to kouření, a ne protože váš hněv na otce ve vás spustil návyk kouření, pak se toho nikdy nezbavíte. Pak to ani není možné. Když nejste schopni zbavit se závislosti nebo nějaké závislosti, pak mějte jasno v tom, že na tom závislí nejste. Kořen závislosti je někde jinde. Lidé za mnou přicházejí a říkají mi: „Já jsem závislý na alkoholu, Swamiji prosím uzdrav mě, zbav mě toho.“ A já jim říkám: „Co myslíš tím slovem závislý? Chceš se teď napít?“ „Ne.“ „Tak proč chceš pít?“ „Přesně v tomhle okamžiku se mi vždycky začne chtít.“ „Proč? Ty víš, že nechceš pít. Tak jak můžeš říci, že to nemáš pod kontrolou?“ A oni mě prosí: „Prosím tě měj to pod kontrolou ty, Swamiji.“ „Jak to myslíš? Chceš, abych ti sebral flašku nebo co tím myslíš, abych to měl pod kontrolou já? Jsi dostatečně inteligentní, prostě to pochop.“ Problém je, že tito lidé nejsou závislí přímo na alkoholu, ale jejich hněv nebo pomsta nebo strach nebo nějaká jiná emoce se stala zvrácenou a je přidružená k té závislosti. Jako v tom příběhu, který jsem vám říkal o chlapci, který kouří. On není přímo závislý na cigaretě. Ne. Jeho hněv se zvrátil a on začal kouřit. Kdykoli kouří, tak nevědomě cítí uspokojení, že se mstí svému otci. Říkal: „Když vyfukuji ten kouř, tak si představuji, že ho foukám otci do obličeje.“ Jeho nevědomí se cítí uspokojeno, když použije ten hněv nějakým jiným způsobem. Cítí uspokojení, že se mstí otci.

Nemožné. Nemůžete se zbavit závislosti. Nemůžete ji zahodit, pokud nejste autentičtí a opravdoví. Pokud nechápete na čem jste závislí. Řekl jsem mu: „Ty jsi závislý na tom hněvu, na pomstě tvému otci. Nejsi závislý na kouření jako takovém. To musíš vyléčit a kouření se zbaví tebe. Nemusíš se zříci kouření, kouření se zřekne tebe.“

Pochopte, že když jste na něčem závislí, a nemůžete se toho zbavit pomocí logické analýzy, mějte zcela jasno v tom, že máte zvrácené a pokřivené emoce. Máte pokřivenou bytost. Vaše vnitřní povídání a vyslovená slova nejsou integrovaná. Nejsou jasně propojená, není mezi nimi přímá souvislost. Síla zvuku může být zažívána jen v případě, že vaše vyřčená slova a vnitřní mluva jsou přímo propojená. Guruvasa se nestará koho proklíná, když no naplní hněv. Proklel Shivu, víte to? Proklel samotného Shivu Mahádévu. Vůbec neřešil koho proklíná. Když byl naplněn hněvem, byl autentický. Když byl Shivamitra naplněn chtíčem, byl autentický. Když byl naplněn vinou, byl autentický. Když jste autentičtí v jakékoli emoci, když jste přímo propojeni s tou emocí, tak vás ta emoce osvobodí. Žádné emoce vás nespoutají. Spoutají vás jen v případě, když jim nečelíte tváří v tvář. Jen když s nimi nejste přímo propojeni. Dokonce i strach. Když vejdete do strachu, budete osvobozeni.

Meditace ÓM

Zde nám Shiva dává nádhernou techniku pro práci se silou zvuku. Nejprve přečtu sútru v Sanskrtu. Pak vysvětlím její význam a jak ji používat. Teď všichni víme, že existuje něco, co se nazývá síla, moc zvuku. To znamená, že zvuk vás může přenést do jiné roviny existence. Byli Mistři, kteří používali tuto nauku a vyprávěl jsem vám i zážitky z mého života. Nyní tu máme přímo samotnou techniku a návod, jak ji použít v našem životě. Víme, proč oni ji byli schopni používat a my toho schopni nejsme. Známe důvod, proč oni dokázali zažívat sílu zvuku a my to nedokážeme. Zde máme i techniku pro řešení tohoto problémů. Pochopte tyto tři věci.

Prostředníctvím síly zvuku můžete být přesunuti do jiné roviny existence. Je to možné, mnozí to prožívali.

My to nejsme schopni prožívat, tedy něco s námi není v pořádku. Jak můžeme získat tutéž schopnost? Jak se s touto silou můžeme propojit? Zde nám Shiva dává techniku na dvě věci. První je  jak se propojit, jak se pozvednout na úroveň, kde můžete používat sílu zvuku. Druhá je jak použít tuto sílu zvuku a k dosažení osvícení. Dvě věci. Nejprve vám pomůže sjednotit se a jako další vám pomůže se rozvíjet. Sjednocení sebe sama a rozvíjení se za hranici sebe sama. Takovou techniku nám předává. Přečtu sútru.

Opět je velký problém překlad. Sanskrt je tak poetický jazyk. Nemůžete přeložit verše. Ani anglické verše do anglické prózy. Ne. Nemůžete to přeložit. Když to přeložíte, můžete říci, co tím básník myslí. Ale nemůžete říci, co všechno tím chce vyjádřit. Možná může vyjádřit jen jednu dimenzi. Poezie je jako vidění v úhlu 360° a próza jako vidění v úhlu 120°. Poezie je celá pizza, próza je jen jeden dílek pizzy. Nemůžete vyjádřit celou pravdu. A já se teď snažím vyjádřit Sanskrtskou poezii anglickou prózou. Možná se vám jen pokusím dát tu techniku a bude to všechno. Nemyslím si, že budu schopen přeložit tu sútru úplně.

„Intonuj zvuk, ó Bhairaví, jako AUM, Pranava pomalu, jak zvuk vstupuje do své plnosti, také vstup a staň se osvícenou.“

Velmi prostá sútra. Jestli nerozumíte sútře, nevadí to. Pochopte techniku, to úplně stačí. Vysvětlím techniku. Sútru jsem přečetl jen kvůli záznamu, pro budoucnost.

„Ó Bhairaví, perfektní intonací Pranavy AUM nebo posvátnou slabikou ÓM rozjímáním nad prázdnotou na konci zvuku když zvuk vstupuje do své plnosti ty také vstup do té energie a buď osvobozena“

To je technika od Mahádévy pro Déví. On ji oslovuje ‚Ó Bhairaví‘. Bhairaví je jméno Déví. On ji oslovuje: „Ó Bhairaví, použij tuto techniku a zažij osvícení“. Ať lidé zažijí osvícení. Tato technika je předána skrze Déví nám. Déví je osvícená, o tom není pochyb. Technika je dána nám, abychom se my stali osvícenými.

Tato Murti za mnou, socha bohyně, je vytvořena podle Dyhana sloky z této knihy. Tato kniha popisuje, že Déví seděla Shivovi na koleni a on ji vyučoval Shiva sútry. Stejně byla navržena tato Murti. Protože cítím, že toto je Kniha Knih. Tato kniha je za hranicí všeho ostatního, nesrovnatelná. Žádná jiná kniha nemůže tvrdit, že jsou v ní obsažena řešení všech možných problémů. Tady Shiva prakticky řeší všechny existující, v minulosti existující i v budocnu existující problémy. Dává řešení pro všechno.

Říká: „Intonuj zvuk jako AUM, ÓM, pomalu. Jakmile zvuk vstoupí do své plnosti, také vstup a buď osvobozena.“ Pochopme nejprve techniku a spojitost s tím, jak toto přímo pomůže sjednotit promlouvání v duchu a vyřčená slova. Jak to vytvoří více vnitřního prostoru. Jak nás to sjednotí a jak nás to může pozvednout do jiné roviny existence. Když vytvoříte určitý zvuk, vaše mysl bude zaměstnána jen tím zvukem. Obzvlášť pokud je hlasitý. Když to bude jenom v duchu, budete přitom dělat ještě dvě tři další věci.

Vždy říkám lidem: „Nezavírejte oči, když tady sedíte.“ Oni si myslí: „Kdepak, Swamiji, já medituji a přitom poslouchám!“ Ne. Dobrý posluchač je člověk, který přemýšlí o něčem jiném. Když bude někdo sedět a chovat se jako dobrý posluchač, co bude dělat? Je ztracen někde jinde. Když používáte slova jen uvnitř, celá vaše bytost nebude sjednocená.Ne. Vytvořte ten zvuk hlasitě, ať ho poslouchají i ostatní.

Vlastně to, co si myslíte, posloucháte jen když mluvíte na ostatní. Mnohokrát jste to ve vašem životě viděli. Jen když mluvíte s ostatními o svých nápadech, dostanete nové nápady. Lidé si myslí, že jste si to naplánovali, připravili a teď jen prezentujete. Ne. Najednou to objevíte, to je celé. Když mluvíte na ostatní, najednou na to přijdete. Vlastně velké pravdy jsou odhalovány, když se prezentují pravdy. To je celé. Nebylo to odhaleno nejprve rozjímáním a přemýšlením po kterém následovala prezentace. Ne. Řečníci vypadají velmi inteligentně a plní moudrosti, protože v průběhu svého řečnění neustále objevují. Jestli chcete být inteligentní člověk, nemyslete si, že potřebujete rozjímat, meditovat, přemýšlet a objevovat pravdy. Ne. Jen začněte mluvit k lidem způsobem, jako kdybyste pravdu znali. Teď vám odhaluji některá z obchodních tajemství. A teď některé z velkých pravd, v Sanskrtu říkáme, že nasloucháním se naučíte jen jednu čtvrtinu. Meditací a rozjímáním zjistíte polovinu. Třetí část se naučíte, když mluvíte k ostatním. A čtvrtá část bude naučena a zažita prostřednictvím prožitku. Stanete se úplnou bytostí, až když to prožijete. 25% pravd, znalostí a nových věcí můžete objevit, když hovoříte nahlas. Když mluvíte na ostatní, můžete získat 25% nových poznatků. To je důvod, proč lidé bez přestání mluví. Protože jakmile na to přijdete: „Ó Bože, když mluvím, tak se v mé bytosti vynořují nové a nové věci, vyjadřuji nové věci.“ … začnete si užívat mluvení. Jestli nikoho nemáte, tak někoho chyťte. Nebo máte domácí mazlíčky, kteří nemohou utéct. Začněte mluvit. Začněte s prezentováním. A uvidíte, že najednou říkáte příliš mnoho inteligentních věcí a věci začínají být sehrané.

Tady Shiva také říká ‚začni nahlas‘, jen tak budete poslouchat. Nebudete poslouchat, když si povídáte v duchu. Lidé se mě ptají: „Swamiji, když budu odříkávat mantry potichu, bude to přece hezké.“ Ne. Vy se budete cítit hezky, protože usnete. Lidé mi říkají: „Nene, Swamiji, já jsem si v duchu odříkával mantry, to byl tak skvělý zážitek!“ Nemyslete si, že toto je meditativní zážitek. Spali jste. Možná je to dobrý prášek na spaní. V duchu si recitovat mantru může být dobrá technika na spaní, ale ne pro ponoření se do meditace. Ponoření se do meditace vyžaduje začít nahlas. A pomalu uvidíte, jak se celá vaše bytost tím hlasem naplňuje. Celá vaše energie se soustředí na ten zvuk. Pak pomalu snižujte hlasitost, jděte do hloubky, odkud ten zvuk vychází, odkud vyvěrá, odkud vystupuje. Jděte k tomu zdroji, jděte do toho bytí. Uvidíte, že váš vnitřní prostor je naplněn plností zvuku.

Chci, abyste všichni věděli, že ticho není bezezvučné, prosté zvuku. Absence zvuku je ticho smrti. Jestli jdete za tím a pracujete na tom, abyste dosáhli přímo bez zvučnosti, budete neustále rušeni a rozčilováni jinými zvuky. Lidé, kteří jsou takzvaně ‚meditující o tichu‘ vytvoří humbuk po celém domě. „Buď ticho!“ „Vypni si ten mobil!“ „Vypni ten telefon!“ Oni sami dělají takový rámus! A budou naplněni takovým rozčilením. Už jsem viděl lidi, kteří pracují na tom, aby dosáhli nepřítomnosti zvuku. Kteří chtějí absenci zvuku. Ti, když se pokusí meditovat dvacet minut, tak přitom obrátí celý dům vzhůru nohama. Budou křičet nejdříve na toho, pak na tamtoho, před meditací ještě projdou celý dům a seřvou každého, kdo tam je: „Hlavně buď ticho!“ A po dvacetiminutové meditaci půjdou ještě jednou kolem a budou říkat: „S tebou je to na nic! Říkal jsem ti, že potřebuji ticho a tys dělala to a ty tohle!“ A když uděláte jakýkoli zvuk někdy jindy, tak to nikdy nezaznamenají tak přesně, jako při jejich meditaci. To znamená co? Když seděli v meditaci, tak to všechno zaznamenávali jako diktafon. Lidé, kteří pracují na dosažení této bez zvučnosti, tak i když sedí, budou neuvěřitelně podráždění. Při odříkávání manter budou okřikovat všechny členy rodiny. Když pracujete na dosažení smrtelného ticha, tak vás i malý zvuk rozčílí a rozruší. A jste k tomu odsouzeni, protože jste se vyčlenili. Cokoli, co vyčleníte, se vám pomstí. Cokoli, co vyloučíte, se vám pomstí. A uvidíte, že zvuky k vám přicházejí záměrně. Cestují. Někdy, když náhodou žádné zvuky nepřijdou, budete na ně čekat.

Malý příběh. Jeden skvělý chlapík se pokouší pracovat na dosažení této absence zvuku ticha. Nazývám je hřbitovní meditující. S protaženým obličejem, vážní a neschopní tolerovat ani drobný zvuk. Potřebují absolutní ticho. Absolutní znamená, že nesmíte ani upustit špendlík. Jeden takový chlapík seděl na břehu vesnického rybníka a meditoval. Lidé to tak obvykle dělají poté, co se vykoupají. A jednou při meditaci uslyšel cinkání kotníkových náramků . Jedna dívka si přišla nabrat vodu. Nejdříve slyšel cinkat ty náramky a pak zvuk bublání vody, jak ji dívka nabírala vodu do nádoby. Chlapík otevřel oči, rozezleně se na dívku podíval a křičel na ní: „Copak nevidíš, že tu medituji? Proč nepřijdeš bez těch náramků?“ Další den přišla bez náramků. Ale zase nabrala vodu a zvuk zabublání při naplnění nádoby chlapíka opět rozezlil. „Proč nepřijdeš s jinou nádobou, která nebude dělat ten zvuk při nabírání!?“ Třetí den seděl, meditoval a čekal na zvuk náramků a na zabublání vody v nádobě. Jen seděl a čekal na ten zvuk náramků a vody, který ho zase rozčílí.

Když třetí den nenastane ten vámi očekávaný zvuk, který vás má rozčílit a vyrušit, budete čekat na nějaký jiný zvuk. Když neukončíte bezezvučné ticho, máte problém. Tady Shiva říká „vstupte do plnosti zvuku“. Do intenzity zvuku. Pak vás žádný zvuk nemůže vyrušit. On říká: „Jděte do toho zvuku, do zdroje toho zvuku“. To je to, co nazýváme Anahatattvani. Nevytvořený zvuk. Zvuk, který není vytvořený. Který nevznikl dvěma věcmi, které do sebe narazily. Ahata znamená vzniknutí nebo naražení. Anahata znamená nevytvořené, nevzniknuvší. Prvotní zvuk. Když vstoupíte do této plnosti zvuku, zažijete zvuk, který je tichem. Ticho, které nemůže být narušeno žádným zvukem. Ticho, které nemůže být porušeno žádným zvukem je skutečné ticho. Ticho není absence zvuku. Ticho znamená intenzivní živoucí ticho. Dávám nový význam slovu ticho. Intenzivní živoucí ticho. Ne mrtvé hřbitovní ticho. Tito hoši, kteří pracují na dosažení mrtvého ticha, bez zvučnosti, nebudou v pohodě ani na hřbitově. Rušil by je tam zvuk větru nebo štěbetání ptáků. Prostě budou vždy vyrušováni nějakým zvukem. Když něco vyčleníte, budete vyrušováni. Když něco přidáte, nic vás nemůže vyrušit. Shiva je velký Mistr, který přidává všechno.

Popíši vám tu techniku, abyste si s ní mohli hrát. Pohrávat si s touto mocnou technikou. Chápejte, tato technika udělá dvě práce. Zaprvé vás vyléčí a propojí, takže můžete začít experimentovat a prožívat sílu zvuku. Dosáhnete stavu Vishwamitry nebo Vasishty nebo Duruasy. Budete schopni si hrát se silou zvuku. Za druhé budete moci tuto stejnou techniku použít k tomu, aby vás pozvedla do osvíceného vědomí. Uzdravit vás je jedna část, pozvednout vás je druhá část. Uzdravit vás znamená dostat vás na úroveň Duruasy, Vasishty nebo Vishwamitry. Pozvednout vás znamená to, o čem jsem mluvil. Že jen díky zvuku budete schopni procházet ohněm a nepopálíte se. To je pozvednutí. Přesunutí do jiné roviny existence. Obojího může být dosaženo jen touto jedinou technikou.

Lidé se mě ptají: „Ta technika vypadá tak jednoduše, Swamiji. Jak by mohla udělat takovou velkou práci?“ Budí to dojem, že je to příliš dobré na to, aby to byla pravda. Když dostanete malý klíč a začnete ho logicky analyzovat: „Bože, takový velký dům a takový malý klíč! Myslím, že majitel mě obelhává!“ Nepoužívejte svou negativní logiku předtím, než něco zkusíte. Prostě to zkuste. Zkoušejte to několik dní. Měli byste to zkusit alespoň několikrát a pak se můžete rozhodnout, jestli se to tím klíčem dá otevřít, nebo ne. Logicky uvažujeme, že problém je tak velký a řešení tak malé „Dům je tak velký a klíč sice nemusí být stejně velký jako dům, ale měl by mít aspoň velikost dveří‘. Logicky by to tak mělo být, ne? Nemusí být velký jako ten dům, ale měl by být velký alespoň jako dvířka. Ale tohle je příliš. 6 metrů vysoký důl a jen 6 centimetrů velký klíč. Jak by ho to mohlo otevřít. Moje problémy jsou tak velké a tenhle Swami měl půlhodinovou přednášku a říká, že se mohu stát Vasishtou a Vishwamitrou. Co tím myslí?“ Pochopte, já tu nejsem proto, abych vám dával plané sliby. Ne. Nejsem tu proto, abych vám dával něco, co je příliš dobré na to, aby to byla pravda. Jsem tu jen proto, abych se s vámi podělil o věci, které jsem sám zažil. A abych se s vámi podělil o technologii, kterou zažili miliony lidí. Miliony lidí ji používali.

Tato technologie je vyvinuta minimálně dvěma miliony ‚vědců vnitřních nauk‘, kteří měli 10000 let na výzkum a vývoj. Byla praktikována miliardou lidí po celé planetě. Toto je esence Védské tradice představuje minimálně deset milionů vědců vnitřních nauk a deset milionů laboratoří vnitřních nauk. V Indii máme sto milionů chrámů a ašrámů. Sto milionů chrámů a ašrámů, ve kterých se denně konají shromáždění. My nevěříme na náboženství s prázdninami. Každý den probíhají shromáždění. Deset milionů laboratoří vnitřních nauk a deset milionů vědců vnitřních nauk, kteří pracují s touto technologií. Kteří pracují s těmito mantrami a s těmito velkými pravdami. A miliardu lidí, kteří tuto technologii následují. Vyjadřuji zkušenost velkých mistrů.

Vše, co potřebujete udělat, je hrát si s touto technikou. Nemusíte být ‚seriózně meditujícími‘. Seriózně meditující je chlapík, který je v depresi. Ne, opravdu. Všichni tito takzvaně seriózně meditující jsou lidé v depresi. Nesmějí se smát. Opravdu! Zajděte si na nějaké místo, kde tito lidé meditují. Nesmějí se smát! Ztrácejí přirozenost. Stávají se tak vážnými a tak namyšlenými. Bože. Ani Bůh jim nemůže pomoci. Protože stávají namyšlenými a arogantními, falešně pyšnými, ve jménu Boha. Stávají se seriózními a vážnými ve jménu prostého přístupu. Seriózně se snaží být prostí! S takovou vážností se snaží o jednoduchost! A veškerá radost je ztracena. Být prostý znamená být se všemi svými chybami, to je celé. Nic víc. To je všechno. Prostě akceptujte sami sebe. A když sami sebe akceptovat nemůžete, tak alespoň akceptujte, že sami sebe neumíte akceptovat takové, jací jste. To je celé. Buď akceptujte sami sebe se všemi svými chybami, nebo akceptujte, že sami sebe nedokážete akceptovat. Aspoň to. Hotovo. Ale oni zkouší co jen mohou, nejdříve tento krok, pak tento krok  a tento proces krok za krokem vytvoří všechnu tuhle zmatenost.

Tady vám Shiva dává jednoduchou a přímočarou techniku, a to je důvod, proč se tahle kniha nestala populární. Ne, opravdu. Kdyby vám Shiva dal nějakou komplikovanou techniku: „Prodýchávejte nosem 10000krát! Počítejte do dvanácti a pak si držte levou nosní dírku 12 minut a pak to udělejte 8krát obráceně a dvacetkrát se zakloňte a předkloňte, seďte v této pozici a v této pozici!“ Pak lidé cítí uspokojení svého ega. Ne, opravdu. Cítí, že jejich ego je uspokojené: „Tak teď jsem se naučil nějakou jógu, pořádnou techniku!“ Mají pocit, že se naučili něco hodnotného. Jednoduché věci se nezamlouvají intelektuální mysli. Lidé se necítí propojeni s jednoduchými věcmi. Sami začínají být velmi komplikovaní a cokoli, co je velmi komplikované, s tím se cítí ve spojení. Viděl jsem, že když řeknu lidem: „Jdi kolem hory desetkrát.“ , v mém rodném městě je obcházení hory slavná tradice a jeden okruh je 16 kilometrů dlouhý, když jim tohle řeknu, aby udělali Girivalam desetkrát, tak odejdou naprosto šťastní a budou vykládat: „Swamiji mi dal skvělé řešení! Všechny moje problémy zmizely, já jsem tak šťastný, že jsem ho potkal!“ Ale když jim řeknu: „Prosím posaď se na deset minut denně a medituj.“ „Myslím, že ten Swami toho moc nezná. Moc toho o spiritualitě neví. Ale to je OK, je přece jen ještě mladý člověk, tak toho o spiritualitě moc neví. Myslím si, že mi řekl to, co ví, ale raději se zeptám ještě někoho dalšího.“ Když řeknete, aby něco jen zkusili, lidé budou reagovat: „To je ok, vždyť jsem přišel jen proto, abych si poslechl, co mi poradí. Jen jsem to přišel zjistit.“ A necítí se s tím propojení. A když je učíte ve stylu shovívavého ničení nebo je bijete ze všech stran, jsou šťastní. Vydechujte pravou nosní dírkou desetkrát a levou jedenáctkrát, předkloňte se tímhle způsobem a zakloňte jiným způsobem, seďte takhle nebo takhle, tak jsou spokojení. „Ano, zaplatil jsem 200 dolarů a dostal jsem nějaký materiál. Naučil jsem se něco.“

Ale tady nám Shiva dává přímočarou a jednoduchou techniku. Říká: „Recituj Ómkaru, nahlas. S tímto vyjádřením nahlas se ponoř do zdroje své bytosti, odkud zvuk vychází.“ On vám neříká jak sedět, dokonce vám ani neříká, že byste neměli ležet. Nedává žádné podmínky, nic dalšího nepožaduje. Neříká „neměli byste jíst toto a tamto, neměli byste dělat toto a tamto“. Nic. Vlastně nevědomě uvnitř sebe chce každý nějaké příkazy a zákazy. Protože jste vycvičení, abyste žili s příkazy a zákazy. Tady nám Shiva žádné příkazy a zákazy nedává. Jen vám dává techniku a říká k tomu „buďte autentičtí a opravdoví“. A tam začíná problém. Je to příliš jednoduché. Když je to velmi komplikované, tak se s tím cítíte ve spojení a začnete to praktikovat. Když je to příliš jednoduché, necítíte k tomu žádnou úctu a nepraktikujete to. To je důvod, proč já lidem vždy říkám, že při meditacích u nás to budou praktikovat. Když to jednou uděláte, tak už víte, jakou to má sílu. Pak už znáte sílu této techniky.

Dnes tuto techniku také zkusíme, jen na deset minut. A uvidíme, jakou má sílu. Víte, když vám dám jen záblesk této meditace, jen jeden prožitek s touto meditací, už to nepřestanete dělat. Už si to nikdy nenecháte ujít. Dát jeden záblesk této skvělé techniky je to, co my nazýváme iniciací Deekshou. Deeksha znamená dát člověku ten prožitek alespoň jednou. Takže už pak bude sám pokračovat a bude to zkoušet. Když to jednou zažijete, tak to stačí. Budete pokračovat a prožívat to znova. Budete to praktikovat sami. Ale do té doby bude váš intelekt hrát svou vlastní hru. Alespoň jednou bych vám měl ukázat, jak ten malý klíč otevře velký dům. Potom, když vám ten klíč dám, tak už budete vědět: „ Ó ano, tenhle klíč otevře ten dům.“ A pak už můžete být uvnitř domu nebo mimo něj, ale budete mít jistotu. že tento klíč ho otevře. Když vám to ani jednou neukážu, nebudete mít dost sebejistoty ani na to, abyste ten klíč použít zkusili.

Takže pojďme nyní pracovat s tím klíčem alespoň pár minut. Ještě jednou vysvětlím techniku. Vytvoříte intenzivní, hluboký zvuk ÓM. (minuta 1:49:15 videa). Když vytváříte ten zvuk, několik minut ho poslouchejte. Po několika minutách spolu s tímto hlasitým ‚óm‘ se ponořte dovnitř sebe a začněte hledat zdroj toho zvuku. Odkud ta samotná vibrace vychází. Kde je zdroj té vibrace, toho zvuku. Nejprve budete poslouchat ten zvuk, který vytváříte a potom půjdete do zdroje a původu toho zvuku. Odkud ten zvuk vyvěrá. Povedu vás krok za krokem.

Prosím posaďte se pohodlně. Nemusíte sedět naprosto rovně. Sedněte si velmi pohodlně a můžete zavřít oči. Jestli z nějakého důvodu nejste schopni sedět dalších deset minut, abyste se účastnili této meditace nebo jestli cítíte, že z nějakého důvodu nechcete, můžete odejít z haly nebo jen sedět se zavřenýma očima. Ale prosím neotevírejte v průběhu meditace oči. Protože když otevřete oči a budete se rozhlížet kolem nebo mluvit, budete vyrušovat ostatní. Jen kvůli tomu. Buď meditujte, nebo jestli nechcete, jen seďte. Ještě jedna věc, ten zvuk by měl vycházet z pupku. Když vychází z hrdla, vyschne vám v krku. Zvuk by měl vycházet z hloubky. Vytvořte ho jako vibraci (minuta 1:51:03 videa). Především jako vibraci, až pak jako zvuk. Neříkám vám, abyste křičeli „óm!“. Říkám, abyste ho vytvořili až z břicha.

Prosím zavřete oči. Nadechujte se a vydechujte. Tak pomalu, jak je to možné.

(minuta 1:51:48 videa) Nyní začnete se zavřenýma očima vytvářet vibraci ÓM až z oblasti břicha.

(minuta 1:53:17 videa) Vytvářejte intenzivní zvuk, ne hlasitý. Jako vibraci. Ještě intenzivněji. Opakovaně.

(minuta 1:55:19 videa) Intenzivně intonujte. Vytvářejte tuto vibraci v oblasti vašeho pupku.

(minuta 1:57:29 videa) Nyní pokračujte ve vytváření zvuku a pomalu se přibližujte jeho zdroji. Pokračujte ve vytváření vibrace, ale hledejte zdroj, ze kterého ty vibrace vycházejí. Odkud vychází ten zvuk. Jděte do toho zdroje, hledejte ho.

(minuta 2:00:55 videa) Vstupte do plnosti toho zvuku. Vstupte do zdroje, ze kterého zvuk vychází. Nyní pomalu snižujte zvuk, jen snižte hlasitost, ale vstupujte do zdroje, odkud zvuk vyvěrá. Nepřestávejte vytvářet zvuk, jen snižte hlasitost a vstupte do místa, odkud zvuk vychází.

(minuta 2:06:00 videa) Jděte do zdroje zvuku. Vstupte do toho zdroje.

(minuta 2:06:00 videa) Nyní se uvolněte a oči mějte stále zavřené. Nevytvářejte žádný zvuk, ale jen jděte do zdroje, ze kterého zvuk vycházel. Vstupte do toho zdroje. Do plnosti zvuku.

(minuta 2:07:37 videa) Nechte oči zavřené a jděte do zdroje, odkud vycházel ten zvuk. Jen buďte se vzpomínkou na plnost toho zvuku.

(minuta 2:10:19 videa) Óm, Nithyanandam.

Uvolněte se, můžete otevřít oči. Teď to bylo jen deset minut, abych vám dal záblesk. Zkoušejte to. Alespoň deset dní. Hrajte si s touto technikou deset dní. Najednou zjistíte, že jste schopni posedět sami se sebou bez další zábavy a váš pocit z vašeho vnitřního prostoru bude mnohem mnohem větší, než to, co cítíte teď. To přidušení a rozčilení, které ve vás je, nebude existovat ve vašem vnitřním prostoru. Najednou uvidíte, že jste v jiné rovině existence ve všem. Uvidíte to. Protože mnozí s touto technikou experimentovali a zažili to. Já sám jsem s touto technikou pracoval a prostě dělá zázraky.

Kéž všichni dosáhnete věčné blaženosti a vyzařujete ji. Nithyananda. Děkuji.

Tento článek je přepisem v AJ z 20.7.2011

: Power of Sound Shiva Sutras Nithyananda Videos