Rozhovor mezi Krišnou a Uddhavou

Úžasné vysvětlení samotného Krišny:

Od dětství byl Uddhava s Krišnou, vozil ho na voze a sloužil mu mnoha způsoby. Nikdy nežádal od Srí Krišny žádné přání nebo dobrodiní. Když byl Krišna na pokraji ukončení svého Avatara, zavolal Uddhavu a řekl: „Drahý Uddhavo, v tomto mém avataru mě mnoho lidí žádalo a dostávalo ode mě požehnání; ale nikdy ses mě na nic neptal. Proč se teď na něco nezeptáš? Dovol mi dokončit tento avatar s uspokojením, že pro tebe také udělám něco dobrého.“

I když Uddhava pro sebe nic nežádal, pozoroval Krišnu od svého dětství. Vždy přemýšlel o zjevném rozporu mezi Krišnovým učením a činy, a chtěl pochopit důvody toho samého. Zeptal se Krišny: „Pane, naučil jsi nás žít jedním způsobem, ale žil jsi jiným způsobem. V dramatu Mahábhárata, v roli, kterou jste hrál, ve vašich činech, jsem mnoha věcem nerozuměl. Jsem zvědavý na pochopení důvodů vašeho jednání. Splnil bys mou touhu vědět?“

Krišna řekl: „Uddhavo, to, co jsem řekl Arjunovi během války na Kurukshetře, byla Bhagavadgíta. Dnes by mé odpovědi pro tebe byly známé jako „Uddhava Gita“. Proto jsem ti dal tuto příležitost. Zeptej se prosím bez váhání.“

Uddhava se začne ptát : „Krišno, nejdřív mi řekni, kdo je skutečný přítel?“

Krišna odpověděl: „Skutečný přítel je ten, kdo přijde na pomoc svému příteli v nouzi, i když ho nikdo nevolá.“

Uddhava: „Krišno, byl jsi drahý přítel Panduovců. Plně ti důvěřovali jako Apadhbhandava (ochránce před všemi obtížemi). Krišno, nejen že víš, co se děje, ale víš, co se stane. Jste skvělý gyani. Právě jsi uvedl definici skutečného, ​​blízkého přítele. Tak proč jsi nejednal podle této definice. Proč jsi nezastavil Dharmaraje (Yudhishtra) z hraní hazardních her? Dobře, neudělal jsi to; proč jsi neobrátil štěstí ve prospěch Dharmaraje, čímž bys zajistil vítězství dharmy. To jsi také neudělal. Mohl jste alespoň zachránit Dharmaraje zastavením hry poté, co přišel o své bohatství, zemi a sebe. Mohl jsi ho osvobodit od trestu za hazard. Nebo jsi mohl vstoupit do sálu, když začal sázet na své bratry. Ano to by jsi neudělal. Přinejmenším když Duryodhana pokoušel Dharmaraje tím, že mu nabídl, že vrátí všechno ztracené, pokud vsadí Draupadi (která vždy přinášela Panduovcům štěstí), mohl jsi zasáhnout a se svou božskou silou jsi mohl nechat hodit kostky způsobem, který je pro Dharmaraje příznivý. Místo toho jsi zasáhl, až když Draupadi málem ztratila svou cnost a teď tvrdíš, že jsi jí dal šaty a zachránil Draupadiinu ctnost; jak tohle vůbec můžeš tvrdit – jaká ctnost ženě zbývá poté, co ji muž odvlekl do sálu a před zraky tolika lidí svlékl? Od čeho jsi ji ušetřil? Pouze když pomáháš člověku v době krize, můžeš být nazýván „Apadhbandhava“. Pokud jsi nepomohl v době krize, k čemu to je? Je to Dharma?“ Když Uddhava kladl tyto otázky, z očí se mu začaly valit slzy.

To nejsou otázky samotné Uddhavy. Všichni, kdo jsme četli Mahábháratu, máme tyto otázky. Za nás se již Uddhava zeptal Krišny.

Bhagaván Krišna se zasmál. „Drahý Uddhavo, zákon tohoto světa zní: „Vyhrává pouze ten, kdo má Viveku (inteligenci prostřednictvím diskriminace). Zatímco Duryodhana měl viveku, Dharmaraj ji postrádal. To je důvod, proč Dharmaraj prohrál.

Uddhava byl ztracený a zmatený. Krišna pokračoval: „Zatímco Duryodhana měl spoustu peněz a bohatství na hazard, nevěděl, jak hrát hru v kostky. To je důvod, proč použil svého strýce Shakuniho, aby hrál hru, zatímco sázel. To je viveka. Dharmaraj také mohl uvažovat podobně a nabídnout, že já, jeho bratranec, budu hrát v jeho zastoupení. Kdybychom se Shakuni hráli hru v kostky, kdo by podle vás vyhrál? Může hodit čísla, která volám, nebo bych hodil čísla, na která se ptá? Na tohle zapomeň. Mohu odpustit, že mě zapomněl zapojit do hry. Ale bez viveky udělal další chybu. Modlil se, abych nepřišel do sálu, protože nechtěl, abych věděl, že nešťastným osudem byl nucen hrát tuto hru. Svázal mě svými modlitbami a nedovolil mi dostat se do sálu; Byl jsem těsně před halou a čekal, až mě někdo zavolá prostřednictvím svých modliteb. I když byli Bheema, Arjuna, Nakula a Sahadeva ztraceni, jen proklínali Duryodhanu a dumali nad svým osudem; zapomněli mě zavolat. Dokonce ani Draupadi mě nezavolala, když ji Dusshasan držel za vlasy a táhl ji, aby splnila příkaz jeho bratra. V sále se také hádala na základě vlastních schopností. Nikdy se mě nezavolala.

Konečně zvítězil zdravý rozum; když ji Dusshasan začal svlékat, vzdala to v závislosti na své vlastní síle a začala křičet „Hari, Hari, Abhayam Krishna, Abhayam“ a křičela na mě. Teprve pak jsem dostal příležitost zachránit její cnost. Dorazil jsem hned, jak mě zavolala. Zachránil jsem její ctnost. Jaká je moje chyba v této situaci?“

„Úžasné vysvětlení, Kanno, jsem ohromen. Nicméně můžu se ti dát další otázku?“ říká Uddhava. Krišna mu dává povolení pokračovat.

„Znamená to, že přijdeš, jen když tě zavolají! Nepřijdeš sám, abys pomohl lidem v krizi, nastolil spravedlnost?“, ptá se Uddhava. Krišna se usměje. „Uddhavo, v tomto životě život každého plyne na základě jeho vlastní karmy. Já jí nevelím; nezasahuji do toho. Jsem pouze „svědek“. Stojím blízko tebe a neustále sleduji, co se děje. Toto je Boží Dharma.“

„Wow, velmi dobře Krišno. V tom případě budeš stát blízko nás, pozorovat všechny naše zlé činy; jak budeme stále páchat další a další hříchy, budeš nás stále sledovat. Chceš, abychom se dopouštěli dalších chyb, hromadili hříchy a trpěli.“ říká Uddhava.

Krišna odpověděl: „Uddhavo, prosím, uvědom si hlubší význam svých výroků. Když pochopíš a uvědomíš si, že stojím jako svědek vedle tebe, jak bys mohl udělat něco špatného. Rozhodně nemůžeš udělat nic špatného. Zapomínáš na to a myslíš si, že můžeš dělat věci bez mého vědomí. To je, když se dostaneš do problémů. Dharmarajova nevědomost spočívala v tom, že si myslel, že může hrát hazardní hru bez mého vědomí. Kdyby si Dharmaraj uvědomil, že jsem vždy přítomný se všemi v podobě „Sakshi“(svědka), neskončila by hra jinak?“

Uddhava byl očarován a Bhakti(oddanost) ho přemohla. Řekl: „Jaká hluboká filozofie. Jaká velká pravda! Dokonce i modlitba a dělání puji (rituál uctívání) Bohu a volání o pomoc nejsou nic jiného než náš pocit/víra. Když začneme věřit, že se bez Něho nic nepohne, jak nemůžeme cítit jeho přítomnost jako svědka? Jak na to můžeme zapomenout a jednat? V celé Bhagavadgítě je to filozofie, kterou Krišna předal Ardžunovi. Byl vozatajem a zároveň průvodcem Arjuny, ale nebojoval sám.“

Uvědomte si, že nejvyšší Sakshi/Svědek je uvnitř vás i bez vás! A splývejte v tom Božím vědomí! Objevte své vyšší Já – čisté láskyplné a blažené nejvyšší vědomí!