Toto jsou útoky na hinduisty ze strany těch, kteří neznají vědu rozšiřování vědomí coby daru pro druhé. Tato věda je téměř úplně pryč, po více než 1000 letech neúnavných útoků je už téměř nemožné ji najít a zažít. Během těch let bylo hinduistům zakázáno prakticky vše – od shromažďování se a vykonávání modliteb až po jízdu na slonech nebo koních.

Dokonce i Aurungzeb, 6. M¨mughalský císař, který vládl po dobu 49 let od roku 1658 až do své smrti v roce 1707, také uvěznil svého otce, Shah Jahana, aby převzal jeho trůn. FACTmuseum.com (muzeum faktů) uvádí, že během své vlády Aurungzeb zakázal hinduistům navštěvování svatých míst a shromažďování se ve svatyních jako jsou například Shitla Mata a Pir Pabu. Dále vydal zákaz cestování v nosítkách a zákaz ježdění na slonech i arabských a iráckých koních, jelikož hinduisté nemají právo se přepravovat se stejnou důstojností jako muslimové!

FACTmuseum.com
„Z různých důvodů a také kvůli obavám z toho, že lidé v hojných počtech navštěvují svatyně, byly vydány příkazy pozastavit tyto praktiky. Hinduisté a dost často i muslimové se ve velkých davech srocují před svatyněmi, aby uctili bohyni Dévi, jako například v Pir Pabu. Císař nařídil, že toto musí přestat. Rovněž bylo nařízeno, že hinduisté se na těchto místech nesmí shromažďovat a uctívání Shitla Mata nesmí probíhat v blízkosti obydlí.“
„Z ortodoxního pohledu islámu jsou dovolena putování jen na tři poutní místa: Mecca, Medina a Jerusalem. Praxe navštěvování hrobů světců a svatých mužů je přísně odsuzována (a vnímána) coby porušení doktríny „svornosti a jednoty“. V březnu 1695 bylo všem hinduistům s výjimkou rajputů (islámistů) zakázáno cestovat v nosítkách nebo jezdit na slonech a čistokrevných koních nebo nosit zbraně.“

Potřeba vydat toto degradující nařízení byla požadavkem zaznamenaným i ve Fatwa-i-‘Alamgiri, kde hinduistům nemělo být dovoleno vypadat stejně, jako muslimové, tedy cestovat v nosítkách se stejnou důstojností. Pošetilost, marnost nebo dokonce nebezpečí vyplývající z aplikování nebo pozorování návodných principů, praktik a předpisů muslimského zákona, vysvětleného a doporučovaného v 7. a 8 stolení v Arábii, způsobily, že nebyly v zemi jako Indie dokonce ani po uplynutí deseti stolet muslimskými kněžími nebo jejich vládci nikdy realizovány. ·