Aplikování západních politických, společenských nebo náboženských konceptů při hodnocení hinduistických praktik může být zavádějící. Problém Sabarimaly je dobrým příkladem toho, jak se hinduistická dharma v moderním politickém kontextu snadno deformuje, stejně jako nelze chápat starověké hinduistické chrámy podle moderních kulturních norem.

Hinduisté nikdy neprováděli žádné násilné konverze ani nepovyšovali žádné exkluzivní vyhlášení na pravdu. Naproti tomu celá století čelí odhodlanému úsilí jiných náboženství je konvertovat.

Sanatana hinduistická dharma je ta nejrozmanitější a nejrozsáhlejší literatura duchovní praxe, jógy, meditace a seberealizace.

Pro ateisty a marxisty je obtížné to respektovat, jelikož je to úplně jiný úhel pohledu na svět, než je západní politický materialismus.

Oddaní jsou vyzýváni, aby přijali určitou formu božstva nebo Ishta Devata a prováděli specifické formy uctívání, které mohou být jedinečné pro konkrétní chrám nebo božskou tradici. Vstup do chrámu může vyžadovat určité sliby nebo praktiky, které když nejsou vykonány, návštěvník není vpuštěn do chrámu.

Indické soudy řídí nejen občanský zákon v chrámu, ale dokonce i chrámové praktiky, které mohou zahrnovat i drobné záležitosti, jako je množství nebo druh daru nabízeného k uctění, nebo dokonce jak hlasitě mohou být zpívány mantry. Jinými slovy, hinduistické chrámy nejsou osvobozeny od vládních regulací nebo soudních zásahů.
Chrámy jsou místa, kde máme nechat odejít své ego, nikoli předkládat naše osobní pohledy nebo názory.

Existují chrámy pouze pro muže a jiné zase pouze pro ženy. Také jsou chrámy, kde jsou uctívána určitá zvířata a chrámy, kde se po generace vykonávají jedinečné a unikátní praktiky.

13.června 2019

Na stránce Facebook Hinduism Now Global Press ve slovenčine a češtině

https://hinduismnow.org/

Link na video https://www.youtube.com/watch?v=hIBjW6QQFAY