Došlo tím k trvalému přerušení vazby mezi starověkou Indií a současnou Indií. Lidé začali propagovat své vlastní názory na védské texty, což vyústilo v jedno velké nedorozumění. Olej do ohně přilévali i misionáři šířící křesťanství a islám. Účelně propagovali nepravdivá tvrzení o hinduismu s cílem získat více stoupenců pro svá náboženství.

„Pravdou je, že hinduismus, který považuje ženy za součást přírody, nemohl ženám žádná práva upřít. Ve starověkých rukopisech jsou ženy nazývány Prakruthi, které dávají život všemu živému. Sám Pán Shiva řekl, že bez Prakruti by nebylo žádné Purusha.“

Podle HARITA DHARMASUTRY MAITRAYANIYSKÉ ŠKOLY YAJUR VEDY byly ženy označovány jako Brahmavadinis – tedy ženy, které zasvětily svůj život studiu védských textů. Mnohé z nich zůstávaly svobodné po celý svůj život, ačkoli právo založit rodinu jim upřeno nebylo.

Subhash Kak, profesor Oklahomské univerzity (Oklahoma State University) říká, že v Devanabhattském komentáři z 11. stol. Smrticandrika cituje, že ženy, které zvolily „brahmavadini“, podstoupily i upanayana iniciaci do 12ti letého období studia Védských textů (proces identický i pro chlapce/muže).

P. Devi dodává, že „Panini ve svých textech uvádí, že ženy navštěvující védské školy, zvané „charanas“, někdy zůstávaly za účelem svého studia v hostelech či „chhatri-sala“. V jednom velmi slavném gymnáziu založeném Apisalim, na které upozornil i Patanjali Mahabhasya, se dívky vzdělávaly v Mimamsa filosofii a v učení adhyetri a manavika.

24.května 2019

Hinduism Now Global Press ve slovenčine a češtině

https://hinduismnow.org/

Link na video https://www.youtube.com/watch?v=V4ukvEyDR9M